Nová Harmonie: Velice osobní přístup v propojování evropského umění s asijským čajem – Sven Schwannberger

Čaj, to je nejen rostlina a nápoj, ale v Asii také staletí stará umělecká disciplína. My jako Evropané můžeme jen tiše obdivovat rafinovanost čínského, japonského či korejského čaje a čím lépe rozumíme vlastnostem čajových lístků, jejich přípravě a příslušenství s ní spojeným, tím více si uvědomujeme, jak moc evropští jsme.

Jedním ze způsobů jak vnést do přípravy čaje autenticitu, může být snaha o pochopení, kopírování a šíření asijských konceptů a estetiky, to znamená přístupu se kterým se můžeme setkat v průběhu zkoumaní a studia Chanoyu.

Existují však i nějaké jiné způsoby? Na přednášce se pokusíme zjistit, zda a jak může evropský umělec vyjádřit úctu čínské čajové kultuře. Zda čajová setkání, výběr čaje a příslušenství, estetika Chaxi, správný způsob přípravy a samotné ocenění chuti mohou být vědomým projevem úcty jak z pohledu evropského myšlení, tak v kontextu užitkového umění?

Je možné takto jednat bez újmy na původní čajové charakteristice? Jaká by mohla být odpovídající kriteria? Na tyto otázky nečekejte jednoznačné odpovědi, doufáme však, že naše setkání nakopne a motivuje milovníky čaje, kteří chtějí zjistit, kam vedou čajové stezky.

Přednáška bude v anglickém jazyce.

New Harmony: Very Personal Ideas for Including European Arts into Work with Asian Tea – Dr.des. Sven Schwannberger

Tea is plant, it is also a drink, but also a centuries-old art form in Asia. As Europeans we can gaze with awe at the refinements of Chinese, Japanese and Korean tea: but the more understand about the leaf’s inherent qualities, its preparation and the objects linked to it, the more we also realize how European we are.

One option for aiming for authenticity in the work with tea can be devotion to understanding, copying and internalizing Asian concepts and aesthetics: an approach very often to be found in the study of Chanoyu.

But is there another complementary option as well? This lecture tries to explore how Chinese tea-culture possibly allows to respectfully see tea also from the point of view of a European artist. Can the format of tea-gatherings, the choice of teas and tools, the design of Chaxi, the actual brewing and the taste appreciation itself also consciously and respectfully be seen in the mirror of European thinking and in the context of different kinds of applied arts?

Can this be pursued without compromising on the original properties of the tea? What might be appropriate criteria? There won’t be any yes/no-answers to those questions, but hopefully many concrete impulses and encouragement for tea-lovers to find out where their path with tea takes them.