Celý svůj život jsem se potýkala s chaosem a problémy se soustředěním. Pozdní příchody a neuspořádanost mi způsobovaly neustálý stres a úzkosti. Ve svých 26 letech jsem objevila, že nejsem “neschopná či líná”, jak jsem v dětství slýchala z okolí a v dospělosti sama od sebe, ale že mám ADHD. Bylo to jako klíč k pochopení mých dlouholetých výzev. Diagnóza ADHD u žen často přichází pozdě, protože jejich symptomy se mohou projevovat odlišně než u mužů. Častěji prožíváme problémy se soustředěním a neklidem než hyperaktivitu. To může vést k nedorozuměním a nesprávné interpretaci našich problémů. Opožděná diagnóza ADHD výrazně ovlivňuje naše sebevědomí a mentální zdraví. Mnoho žen prožívá dlouhá období pocitu selhání, než najdou odpovídající podporu. Důležité je porozumění těmto výzvám a zdokonalení diagnostických postupů, aby ženy s ADHD mohly najít cestu k sebepřijetí a plnému využití svého potenciálu.