Ćwiczenia tai-chi są oparte na sztuce walki. W przekazywanym przez Asię stylu Yang to przede wszystkim dążenie do relaksacji i równowagi. Jest to równoczesna praca nad ciałem i umysłem, której podstawą jest spokój, rozluźnienie, osiągane jak najmniejszym wysiłkiem. Niektórzy mówią, że tai-chi jest jak stal owinięta w miękką bawełnę, gdyż jako sztuka walki w swej filozofii zawiera unikanie niepotrzebnej konfrontacji. Jej nie wymagające wysokiej sprawności fizycznej ćwiczenia wzmacniają mięśnie wewnętrzne, poczucie fizycznej równowagi, umiejętność koncentracji. Ponieważ ćwiczenia wykonuje się powoli i modyfikuje się do fizycznych możliwości osoby ćwiczącej, nie ma przeciwwskazań do uprawiania tai-chi. Nie ma też ograniczeń wiekowych. Tai-chi jest sportem dla osób, które lubią aktywny wypoczynek bez pośpiechu. O postępach decyduje systematyczność, chęć do doskonalenia się w precyzji wykonania poszczególnych form i sekwencji.
Ćwiczenie poprowadzi Joanna Chowaniec, Instruktorka tai-chi chuan, od blisko 20 lat uprawiająca styl Yang. Jej nauczycielem jest Wiaczesław Malcewicz, który odwołuje się do nauk m.in. You Tsung Hwa.
„Nie wiem jak opisać moją drogę do tai-chi, bo w moim przypadku mogę ją porównać do miłości od pierwszego wejrzenia. Poznawałam różne systemy filozoficzne, próbowałam różne formy ćwiczeń, stylów tańca, przymierzałam się do kilku szkół sztuk walki, uprawiałam jogę… a potem z przypadku poszłam na zajęcia z tai-chi, o którym wtedy nic nie wiedziałam i od razu wiedziałam że tak, to jest to, co chcę, by było elementem mojego życia, chociaż na początku kompletnie mi nie wychodziło.
Co zabawne, słuchając opinii różnych osób, które przewinęły się przez lata ćwiczeń tai-chi, dowiadywałam się, że porzucały tą formę aktywności z tych samych przyczyn, które sprawiają, że ja wciąż kontynuuję.
Jak to mówią: „Piękno leży w oku tego, kto patrzy”.
Cvičení tai-chi vychází z bojového umění. Ve stylu Yang předávaném Asií jde především o snahu o uvolnění a rovnováhu. Je to současná práce na těle a mysli, založená na klidu, uvolnění, dosaženém s co nejmenší námahou. Někteří říkají, že tai-chi je jako ocel zabalená do měkké bavlny, protože k jeho filozofii jako bojového umění patří vyhýbání se zbytečné konfrontaci. Jeho cvičení, která nevyžadují vysokou fyzickou zdatnost, posilují hluboké svaly, smysl pro fyzickou rovnováhu a schopnost soustředění. Protože se cvičení provádějí pomalu a jsou upravena podle fyzických možností cvičence, neexistují žádné kontraindikace pro cvičení tai-chi. Neexistují ani žádná věková omezení. Tai-či je sport pro lidi, kteří mají rádi aktivní odpočinek beze spěchu. Pokrok je dán pravidelností, ochotou zdokonalovat se v přesnosti provedení jednotlivých forem a sekvencí.
Cvičení povede Joanna Chowaniec, instruktorka tchaj-chi čchuanu, která cvičí styl jang již téměř 20 let. Jejím učitelem je Wiaczesław Malcewicz, který se mimo jiné odvolává na učení You Tsung Hwa.
„Nevím, jak popsat svou cestu k tai-chi, protože v mém případě ji mohu přirovnat k lásce na první pohled. Poznávala jsem různé filozofické směry, zkoušela jsem různé formy cvičení, taneční styly, vyzkoušela jsem si několik škol bojových umění, cvičila jógu… a pak jsem náhodou zašla na hodinu tai-chi, o kterém jsem tehdy nic nevěděla, a hned jsem věděla, že ano, tohle je to, co chci, aby se stalo součástí mého života, i když mi to zpočátku vlastně ani moc nešlo.
Kupodivu jsem si vyslechla od různých lidí, kteří prošli léty cvičení tai-chi, že tuto aktivitu opustili ze stejného důvodu, které mě motivují pokračovat.
Jak se říká: „Krása je v oku pozorovatele“.